Když dostal volno na vánoční svátky, začal pomáhat naplno. Z Holčovic do Bruntálu je to kus cesty, takže musí vyjet v šest ráno, aby do domova dorazil na sedmou.

„ Každá směna začíná testováním. Než vyrazím k seniorům, musím se převléknout do ochranných pomůcek. Úroveň ochrany se liší podle toho, jestli pracuji v karanténě, nebo na běžném oddělení. Ráno procházím celé patro s teploměrem, a pak při snídani pomáhám krmit ty nemohoucí. Pak dezinfikuji kliky a různá madla, kterých je tam plno,“ popisuje Josef Gašparik, co dobrovolnictví obnáší.

Jakmile má volnou chvilku, jde si povídat se seniory. Ti jsou kvůli pandemii často izolovaní od svých blízkých. Dokážou ocenit každého, kdo jim v těžké době dělá společnost. Naslouchání vzpomínkám pamětníků na staré časy, to Josefa Gašparika na dobrovolnictví nejvíc baví.

PRACUJI PRO DOBRÝ POCIT

Když je potřeba, Josef Gašparik pomůže třeba s prádlem nebo s dopravou jídla. „Mým úkolem je být po ruce, když někdo něco potřebuje. Zaměstnanci domova ocení hlavně pomoc s krmením klientů, které je časově náročné. Za běžné situace je jich na tu práci dost, ale teď mají kvůli pandemii spoustu povinností navíc. Mám dobrý pocit, když jim to můžu aspoň trochu ulehčit. Už tam mám odpracovaných přes sto hodin,“ vysvětlil Gašparik, proč jsou za pomoc dobrovolníků vděční senioři i zaměstnanci domova.

COVID? ZATÍM SE MI VYHÝBÁ

Vzhledem k tomu, že běžně pomáhá také v odděleních, kde je karanténa, nabízí se otázka: nemáte strach z covidu? „Zatím se mi ta nemoc vyhýbá, přestože jsem byl mnohokrát v přímém kontaktu s lidmi, kteří jsou pozitivní. Snažím se být zodpovědný a dodržovat všechna hygienická pravidla. Mám přislíbené, že mě naočkují, protože už existují vakcinační programy i pro nás dobrovolníky,“ doplnil hasič, který takto pomáhá zcela bezplatně.

NEKOUKAT NA HODINKY ANI NA PENÍZE

ADRA nabídla Gašparikovi aspoň příspěvek na dopravu, ale nevyužil toho. „Jednak nerad vyplňuji papíry, ale hlavně spousta lidí dnes potřebuje finanční pomoc víc než já. Když už jsem dobrovolník, tak se vším všudy. Dělám to pro dobrý pocit a k tomu peníze nepotřebuji. Nastala doba, kdy je správné se semknout a nekoukat při tom na hodinky, na peníze, ani na politiku. Cítím, že péče o seniory je naše přirozená a samozřejmá povinnost,“ uzavřel Josef Gašparik z Holčovic. Rozhodl se o svou zkušenost podělit se čtenáři Deníku, aby inspirovala další dobrovolné hasiče. Už se přihlásil do užší skupiny dobrovolníků, která je připravena nastoupit do sociálních zařízení kdekoliv v Moravskoslezském kraji, kdyby pomoc armády nestačila.