Závodnice, ale také trenérka a vedoucí dětí. To vše zvládá v případě Sboru dobrovolných hasičů z Kosmonos LUCIE DLOUHÁ. Kromě vlastního závodění je pro ni prioritou výchova těch nejmenších a jejich příprava. Určitě se mají čím pochlubit. Také o tom jsme i povídali v útrobách hasičské zbrojnice.
Co vás vlastně přivedlo k hasičskému sportu?
„Naše sousedka dělala vedoucí dětí. A asi před dvanácti lety mi táta řekl, jestli to nechci zkusit. Začínala jsem v žákovské kategorii. Před třemi lety jsem pak začala pomáhat s tréninkem dětí. Od loňského roku jsme se staly společně s Adélou Habeltovou jejich vedoucími. Zároveň běhám za kosmonoské ženy B. Dohromady jsme se daly v roce 2019, pak přišel covid a žádné soutěže nebyly. Rozběhaly jsme se až předloňskou a loňskou sezónu, když jsme byly ještě dorostenky. Letos jsme poprvé v ženské kategorii. Běháme nižší soutěž Boleslavský pohár a věnujeme se postupovým soutěžím, což není jen požární útok, ale také štafety, běh na 100 metrů s překážkami a další disciplíny.“
Pro dívky to musí být fyzicky náročný sport. Nebo ne?
„Já to zvládám v pohodě, ale máme v týmu i drobné štíhlounké holky, pro které je někdy problém vytáhnout savici z kádě.“
Pojďme zaměřit pozornost na děti. Jaký je mezi nimi v Kosmonosích o požární sport zájem?
„Dříve jsme měly opravdu hodně dětí, ale po covidu to opadlo. Řada z nich skončila a už se jich tolik nevrátilo. Potěšitelné je, že tuto sezónu na podzim začalo dost dětí zase docházet, takže doufám, že zájem poroste.“
Tak mě napadá – jsou to převážně děti členů kosmonoského sboru nebo ne?
„Ne ne, jsou to děti rodičů mimo náš sbor. Má to svou logiku – děti členů už jsou většinou odrostlé.“
Jak často se děti připravují?
„Tréninky jsou jednou týdne, a to v pátek na dvě hodiny. Samozřejmě ale záleží na potřebách. Před tím, než začala útoková sezóna, tak jsme přípravu protáhli, protože děti potřebovaly víc trénovat. Nebo když jsme postoupili na krajskou soutěž, trénovaly třikrát týdně. Teď kluci, dorostenci, postoupili z okresního kola závodu požárnické všestrannosti do krajského, takže také trénují mnohem častěji.“
Když zůstaneme u dětí – jak jsou rozdělené jednotlivé kategorie? A jak to vypadá prakticky – i ty nejmenší děti tahají těžké hadice?
„První kategorií je přípravka. To jsou předškolní děti zhruba od tří let do šesti let, pak jsou mladší žáci od šesti do deseti let, starší žáci jsou pak od 11 do 15 let. A přípravkové děti, protože jsou maličké, tak mají upravený materiál, běhají s tenčími hadicemi, všechno mají lehčí a nestříkají do terčů, ale mají takové plamínky, do kterých se mají trefit.“
Mimochodem, jak jsou na tom děti s pohybem?
„Upřímně – bývalo to lepší, ale nejsem tak úplně skeptická. Máme ve svém středu i hodně dobré děti, které jsou na tom pohybově opravdu skvěle.“
Jakými úspěchy se kosmonoské děti mohou pochlubit?
„Asi tím největším úspěchem je postup dětí do krajského kola v rámci celostátní soutěže hry Plamen a bylo to před dvěma lety. A dorostenci, jak postoupili, tak to byl také velký úspěch. Předloni jsme vybojovali třetí místo v Boleslavském poháru, letos čtvrté.“
Co vás teď v nejbližší době čeká?
„Tréninky určitě budou i v zimním období. Spíš, ale budou takové odlehčenější.“
Už máte jasno také o programu na příští rok?
„U těch dětí je to hodně proměnlivé. Jednou je to baví, podruhé ne. Bude záležet na tom, kolik jich na jaře zůstane. Teď nám nějaké děti budou odcházet do dorostu, protože jim je patnáct let. Tak uvidíme.“
Hasiči, to je srdeční záležitost, říká o sobě Aneta Klímová
Už od roku 2018 se ve světě požárního sportu pohybují ženy reprezentující Sbor dobrovolných hasičů Kosmonosy. Převážně startují v Jizerské lize, kde v letošním roce vybojovaly výborné druhé místo v disciplíně požární útok. Členkou týmu je také ANETA KLÍMOVÁ. Právě s ní jsme si povídali.
Můžete přiblížit, v jakých soutěžích vlastně startují kosmonoští hasiči? Představte váš tým čtenářům kosmonoského Zpravodaje.
„My jsme kosmonoské ženy A a převážně běháme Jizerskou ligu. Občas jezdíme i na Východočeskou hasičskou ligu nebo Podkozákovskou. V předchozích letech jsme se účastnily i extraligy, která byla zároveň tou Východočeskou. Bylo to uspořádáné v jeden den. Ale protože naše proudařka „sedí“ na více židlích a vzájemně si tuto funkci půjčujeme z jiných týmů, tak letos jsme se účastnily jen té Východočeské.“
Z čeho se samotné soutěže skládají?
„My se věnujeme pouze požárnímu útoku, což je pro představu útok s vodou. Nejsou to stovky nebo štafety, které se také běhají.“
Jakou má požární sport tradici právě v Kosmonosích? Hlavně tedy v případě ženského družstva?
„My ženy jsme se daly dohromady v roce 2018. Jen se každý rok tak nějak pozměňuje sestava. Někdo třeba odejde, a tak sháníme náhradu. Někdy bývá problém také s dojížděním. Jedna z kolegyň je až ze Semil. Tady v okolí bohužel ty holky o požární sport nějaký extra zájem nemají.“
Jak početně velká je třeba sestava pro účast v soutěži?
„Máme stabilně sedm holek. Když ale některá z nich nemůže, vypomohou nám jiné týmy. Podobné záležitosti se řeší přátelskými výpůjčkami. A téměř ve 100 procentech případů si vyjdeme vstříc. Jen se to musí řešit s dostatečným časovým předstihem před závody.“
Jak často máte možnost trénovat?
„Trénujeme jednou týdne, a to ve čtvrtek tady na hřišti v Kosmonosích. Závody máme v podstatě každý víkend. Jen léto bývá takové volnější, přeci jen bývají dovolené. Za červenec a srpen máme tak tři, maximálně čtyři závody.“
Ještě nebyla řeč o úspěších. Co se vám podařilo od roku 2018?
„Ten první rok byl pro nás všechny hodně poznávací, dávaly jsme se dohromady, nevěděly, co od toho máme čekat. V roce 2019 nás kamarád Roman Vavřinka naučil lépe běhat, předal nám zkušenosti. V roce 2020 byl covid, to se nemohlo nic, ale v roce 2021 už jsme vyrazily na extraligu nasbírat nějaké zkušenosti, a hned se nám povedl osobní rekord – nejrychlejší čas 16:31 sekundy, který držíme dodnes. A bylo z toho krásné třetí místo v extralize mezi elitou požárního sportu. A byl to doteď pro nás největší úspěch. A pak byly ne úplně stabilní časy až do letoška. To jsme vůbec nic nečekaly, protože jsme vzaly holčinu, která dva roky neběhala, má ročního chlapečka, a najednou z toho bylo celkové druhé místo na Jizerské lize. V ní jsme se jednou radovaly z vítězství v závodě, třikrát z toho bylo druhé a čtyřikrát třetí místo.“
Kde vůbec se konají vaše závody? Kam až musíte jezdit? A kde jsou ty extraligové bašty?
„Nejdál od nás je to Dubenec v okrese Trutnov, jinak to bývá tady v okolí – třeba v Krásné Vsi, Bechově, tady v Kosmonosích, pak jezdíme do Jirkova, což je za Železným Brodem, dál je to například Malá Skála. A extraligové bašty? Teď to jsou Mamby z Plumlova u Olomouce – a pro nás jsou vzorem. Dávají „patnáctkové“ časy. Pro nás zatím nedosažitelné.“
Co vás čeká teď? Zimní přestávka?
„My si přes zimu dáváme pauzu, dřív jsme se scházely tady v tělocvičně, jenže holky jsou zdaleka a je to pro ně náročné. Takže se snažíme spíš individuálně trénovat a dodržovat nějakou životosprávu. A ostrý trénink začne až zase na jaře“
Už víte, co vás čeká v příštím roce?
„Pro nás bude výzvou, že se vůbec dáme dohromady…(smích). Musíme počítat třeba s mateřskými povinnostmi nebo nějakými rodinnými závazky, ale snad se nám podařilo dát dohromady tým, se kterým vyběhneme znovu na Jizerskou ligu. A uvidíme, jestli klapnou i nějaké další závody.“
Zatím si povídáme o družstvu žen. Co ale vy osobně? Jaký vztah právě k hasičům a požárnímu sportu máte?
„Já jsem tady u hasičů od šesti let. Táta je dobrovolným hasičem, od mých dvou let mě brával na závody. Takže se v tom pohybuji od malička a moc mě to baví. Zkusila jsem i jiné sporty – třeba mažoretky, hokejbal – ale tohle je srdeční záležitost. A mým cílem je, abychom byly vyrovnané – na obou proudech šestnáctkové časy a snem je patnáctkový čas. To je výzva!“
Co dodat na závěr našeho povídání?
„Určitě se sluší poděkovat – v první řadě lidem ze Sboru dobrovolných hasičů Kosmonosy, že nás finančně podporují, platí nám soutěže, abychom mohly vyběhnout, a společně s městem nám hradí materiál. Takže moc děkujeme SDH Kosmonosy a Městu Kosmonosy za finanční podporu. Bez jejich pomoci bychom se našemu sportu nemohly v žádném případě věnovat.“
zdroj: Kosmonoský zpravodaj, číslo 11, 16. 11. 2023, strana 7.
