Mirek Brát (1969), rodák z východočeského Náchoda. Absolvent gymnázia (studia na Pedagogické fakultě Ústí nad Labem nedokončil). Od roku 1994 působí v náchodských regionálních novinách ECHO. Angažuje se v komunální politice - od roku 2002 do současnosti je členem Městského zastupitelstva v Náchodě. Zastával funkci radního i neuvolněného místostarosty města Náchoda pro školství, zahraniční projekty a partnerská města. V rámci své novinářské práce spolupracoval s řadou novin, časopisů a dalších médií. Je autorem pěti knih, které vydalo pražské nakladatelství Naše vojsko v letech 2007 – 2017. Knihy se zaměřují na cestovatelské reportáže, sportovní potápění, ochranu a poznávání vodního prostředí.
S jakou vizí dalšího vývoje Hasičských novin přicházíte?
V současném světě, kde dominuje šíření a vstřebávání informací prostřednictvím obrazovek počítačů, tabletů i mobilních telefonů, se tištěné periodikum zdá být anachronismem. Jsem ale přesvědčen, že ona duplicita informačních serverů a tištěných novin, elektronických a tištěných knih, má stále budoucnost. V případě tištěných informací nemají lidé závislost na nějakém zobrazovacím zařízení. Tištěné slovo na papíře vnímáme rovněž jinak, nemluvě o možnosti uchování takové informace včetně její dlouhodobé archivace. Samozřejmě, tištěné noviny nemohou soutěžit v rychlosti předání informace s elektronickými médii, sociálními sítěmi apod. Bohužel, právě ta rychlost šíření informací často snižuje kvalitu informace samotné. Noviny mají přeci jen více času, aby s informací pracovaly pečlivěji, oddělovaly, symbolicky řečeno, „zrno od plev“. Mojí vizí v Hasičských novinách je pokračovat v tom duchu, v jakém bylo toto periodikum vyprofilováno za téměř tři desítky let jeho existence. Při své práci bych ovšem chtěl reflektovat právě okolní svět, který tak rychle mění digitální technologie. Využívat tyto technologie pro přenos dat, pro propagaci Hasičských novin na webech i sociálních sítích. Nechtěl bych však s těmito technologiemi umožňujícími přenos komplexních informačních dat (včetně pohyblivého obrazu i zvuku) soutěžit, protože to nejde. Tištěné slovo patří k hodnotám, které zejména prostřednictvím knihtisku, proměnily lidstvo. Do těchto hodnot počítám i klasické papírové noviny. Hasiči se hlásí k tradicím. Počítejme k těmto tradicím s hrdostí i tištěné Hasičské noviny! Redakční rada Hasičských novin a vedení SH ČMS potvrdily pro další období vydávání tištěného periodika.
Můžete představit některé konkrétní novinky?
Jak jsem již řekl, chci navázat na práci svého předchůdce pana Oldřicha Přibyla, který s Hasičskými novinami spojil téměř 30 let svého života. Co se týká redakční stránky novin, chci noviny koncipovat jako pestrou informační mozaiku. Pochopitelně zde nebudou chybět informace o aktivitách SH ČMS, protože právě Sdružení je vydavatelem novin. Hodlám otevřít i více pravidelných rubrik, aby čtenář věděl, jaké informace může v dalším vydání novin očekávat. Měly by to být rubriky a miniseriály zaměřené například na slavné hasičské filmy, historii, pozvánky do různých hasičských muzeí a expozic. Určitě se bude hodit i právní rubrika zaměřená na problematiku dobrovolných hasičů, zajímavý by mohl být miniseriál o hasičích v sousedních zemích, rubrika s recepty z hasičské kuchařky apod. Celkově budu usilovat, aby Hasičské noviny měly pozitivní ladění. Špatných zpráv je kolem nás dostatek a lidé jsou jimi hodně nasyceni. Nedomnívám se, že by náš okolní svět je tak špatný, to jen dobré, pozitivní zprávy si hledají cestu k lidskému vnímání obtížněji. Hasičské noviny je periodikum s celorepublikovou působností. Zajistit rovnováhu informací ze všech regionů je značně titánský úkol. Zde je možno vhodně využít právě dnešní technologicky vyspělý svět. Budu se těšit, že nám do redakce Hasičských novin napíšete e-mail, že nám pošlete i vaše fotografie z akcí, oslav, zásahů. Velmi rád je pomohu redakčně upravit, aby mohly být v Hasičských novinách otištěny. Hasičské noviny jako periodikum pro Vás a o Vás!
Děkuji za rozhovor
JČ
